Milá čtenářko!
Váš přítel je nejspíš hodný člověk, který vás má obě rád. A až donedávna bylo vám třem spolu dobře. Obávám se, že ta idylická doba skončila. Ne že by Vaší dceři hrozilo od partnera nějaké nebezpečí. Spíš jde o to, že když už jednou takové podezření vzniklo, Vaše soužití ve své dosavadní podobě bude asi nemožné. Pokud má přítel skutečně pedofilní sklony, nemůžete s ním dál být. Ale i pokud byste nakonec došla k závěru, že jste se možná mýlila, už to nikdy nebude takové jako dřív. Pořád zůstanou pochybnosti a obavy. Je to hodně citlivá záležitost, proto děláte dobře, že zatím nepodnikáte žádné razantní kroky.
Byla by škoda úplně zničit vzájemné vztahy kvůli podezření, které by třeba mohlo být nesprávné nebo přehnané. Na druhou stranu to nějak řešit musíte.První a nejdůležitější otázka, na kterou si musíte odpovědět, je: Nemýlím se? Má přítel opravdu o dceru nezdravý zájem? Možná znáte německé pořekadlo „einmal ist keinmal“ neboli (volně): co se stane jednou, ještě nemusí tak moc znamenat. Nebyla to přece jenom náhoda? Opravdu se při tom choval nenormálně? A opravdu má nadměrnou tendenci se s Vaší dcerou mazlit a dotýkat se jí? (Nebo si to teď pod vlivem svých obav tak interpretujete)? Netvrdím, že nemáte pravdu, jen doporučuji, abyste zcela nepodlehla emocím a snažila se uvažovat racionálně. Nenapsala jste, jak je na tom Vaše dcera s pubertou.
Dvanáctiletá holčička může být ještě dost dětská, ale může už taky vypadat jako slečna.Každopádně by pro normálního muže, s nímž navíc už nějakou dobu žije v rodině, neměla představovat objekt sexuálního zájmu. Pokud tedy u přítele opravdu pozorujete známky nenormálního chování vůči ní, je to velký problém. Přečtěte si základní informace o pedofilii na konci mé odpovědi.
Za druhé: Jak žil Váš přítel předtím, než jste se poznali? Byl ženatý? Má vlastní děti? Jak vypadaly jeho partnerské vztahy? Dá se z toho, co o něm víte, odhadnout, zda měl už dříve zájem o mladá děvčátka? Není totiž úplně vyloučeno, že v té příhodě s koupelnou prostě jen „ujel“, že nakrátko podlehl nějakému slabému nutkání, které v sobě sice má, ale má ho pod kontrolou? I případné pedofilní sklony mohou být různě intenzivní. Možná je Váš přítel ten typ, kterému se líbí hodně mladé dívky a prostě se nechal unést. (Což ho samozřejmě neomlouvá, ale byla by to přece jenom o něco lepší varianta.)
Za třetí: Věnujte ještě nějaký čas tomu, že budete přítele pozorovat. (Pokud ovšem dokážete, aby si toho nevšiml.) Můžete i nenápadně(!) naťuknout téma erotiky a nedospělých dívek: buď vyprávět o nějakém fiktivním známém, který si začal s velmi mladou dívkou, nebo zmínit některou veřejně známou kauzu. Jeho reakce Vám mohou (ale taky nemusí) něco napovědět. Přehnaně emotivní reakce obvykle svědčí o tom, že dotyčný má s touto věcí nějaký problém. (Např. zájem o téma, rozčilení nebo nápadně dramatické odsudky. Takzvaný normální chlap se o tom totiž nebude chtít bavit, ale bez velkých řečí nebo dramatických gest.)
Můžete také případně použít film nebo knihu (nejznámější je samozřejmě Lolita).Takové „provokace“ mají ale smysl jen tehdy, když dokážete nevzbudit podezření, že něco tušíte. Dobře si proto promyslete, jestli to zvládnete. Pokud ne, ani se do toho raději nepouštějte. Rozhodně zatím nedoporučuji s přítelem mluvit otevřeně. To by situaci jen vyhrotilo a stejně by se nic nevyřešilo: on by v každém případě Vaše podezření odmítl, naštval by se a urazil, ať už je pravdivé, nebo ne. Vyřešit si to musíte primárně Vy sama a teprve pak začít o problému mluvit s ním.
Za čtvrté: Opatrně si popovídejte s dcerou. Asi jste ji už dřív varovala před cizími muži, kteří by jí mohli ublížit. Teď byste ji mohla upozornit, že jako dospívající dívka se může setkat s tím, že ji muži mohou zkusit obtěžovat jako ženu – dotýkat se jí, hladit apod. A že to není v pořádku a nemají na to právo.
Vychované děti jsou někdy až příliš slušné a netroufnou si odporovat dospělým, kteří jsou pro ně autoritou (učitel, trenér, kamarád rodičů).Je potřeba děti posilovat v tom, aby si nenechaly od dospělých žádné „osahávání“ líbit. Když o tom párkrát s dcerou promluvíte, bude jí to každopádně v životě k užitku. A možná Vám její reakce naznačí, že si něčeho podobného sama všimla. Vy mluvte obecně, v žádném případě nenaznačujte, že máte na mysli Vašeho přítele.
Takže co s tím? Pokud partnera opravdu přitahuje Vaše dcera, není to samozřejmě normální. I kdyby byl jinak ve všem báječný, už byste asi nikdy neměla pocit jistoty a bezvýhradné důvěry. A mít v domácnosti s dospívající dcerou muže, u něhož tuším erotický zájem o ni, to nejde. Než ale něco zásadního podniknete, potřebujete mít alespoň trochu jistoty, že je Vaše podezření opodstatněné. Sama to nevyřešíte, rozhodně se jděte poradit s psychiatrem nebo sexuologem. Psychiatr bude v tomto případě vhodnější než psycholog, protože spíše rozezná příznaky sexuální odchylky. (Můžete se k němu objednat i bez doporučení praktického lékaře.) Jděte tam pro začátek sama. Bude-li to vhodné a partner bude ochoten, může jít později i on. Rozhodně do toho ale nezatahujte dceru. Pokud se rozhodnete s přítelem rozejít, pokuste se to vyřešit citlivě, bez dramatických gest a obviňování. Dceři rozhodně nesvěřujte, proč jste vztah ukončila. Pro ni by vědomí, že se zklamala v dalším důležitém muži svého života (první byl její otec), bylo psychickým traumatem, které by ji mohlo trvale poškodit. Doufám, že i Vy se z téhle nepříjemné situace dostanete bez nadměrných citových šrámů.
Co je to pedofilie
Jde o poruchu převážně mužskou, proto píšu dál „pedofil“ jen v mužském rodě. Pedofil má tzv. poruchu sexuální preference. To znamená, že je zaměřen na objekty, které normálního člověka sexuálně nepřitahují. Homosexuální pedofil se zajímá o malé chlapce, heterosexuálního nejvíce přitahují předpubertální děvčátka (přibližně do 13 let). Muž s pedofilními sklony nemusí mít zájem výhradně o malé holčičky, mohou ho sexuálně přitahovat i dospělé ženy (pak většinou dává přednost štíhlým dívčím typům). V rozporu s obecným přesvědčením jsou pedofilové většinou slušní a neškodní lidé, kteří mají rádi dětskou společnost, hezky se o děti starají a bližší fyzický kontakt s nimi navazují minimálně. Svých sklonů jsou si alespoň částečně vědomi, sami jsou z nich nešťastní a kontrolují se. Muži tohoto typu rozhodně dětem neubližují. Občas možná využijí příležitosti „podívat se“ nebo mají tendenci k víceméně nevinným dotekům jako pohlazení, objetí apod. – ty se někdy dost těžko odliší od normálního srdečného vztahu. Často žijí normálním rodinným životem a svou odchylku mají pod kontrolou. Lidé, kteří dětem ubližují nebo je zneužívají, jsou zcela jiné případy. Mají ještě další sexuální a/nebo psychiatrické poruchy, někdy ani nemají pravou pedofilní orientaci, jen využívají dětské bezbrannosti.
